Dotek anděla

My, vyhnanci z bran radosti,
neuvyklí odvaze,
žijeme schouleni v ulitě samoty,
dokud láska neopustí svůj svatý chrám
a nepřijde nás osvobodit,
probudit k životu
Láska přichází
a s ní exatické chvění
dávných vzpomínek na rozkoš
i prastarých bolestných ran.
A přece : máme-li odvahu,
láska rozbije okovy strachu
tížící naši duši
Ustrašenost mizí.
V záplavě světla lásky
si troufáme být stateční.
A náhle vidíme,
že láska nás stojí všechno, čím jsme
a čím kdy budeme.
A přesto je láska to jediné,
co nám dává svobodu ...